Přidat názor k článku Císařský řez na přání

Dobrý den, i já jsem měla šílený strach a když jsem neplánovaně otěhotněla, měla jsem takový strach, že v 8 měsíci mi bylo bylo jasné, že musím na potrat.A jedna "kamarádka" mi stále povídala báchorky z porodnice.Ona totiž už měla porod za sebou.Sestřičky mi prej budou nadávat do krav hysterických, bude to taková bolest, že se z toho pos...., a tak dále.Bylo mi jasné, že buď umřu nebo musím na potrat.Můj přítel, gyndr. i p.a. z kursu mi zakázali se s ní min. do porodu bavit a tak jsem chtěla psychologa, jenže u nás tj. ve zl se tím nikdo nezabívá a ani v ol, kde mám gyn.Plakala jsem,řvala na přítele, ať si rodí sám, hroutila se, ale stejně ten den přišel.Moje první otázka v por.byla jestli se z toho nezblázním a rozjel se mi hysterák.Přítele volali radši už ke klistýru (ani sem o něm nevěděla) a prej, že to nezvládnu.Už na příjmu byli v pohodě a s přítelem "za zády" jsem se zklidnila rozhodla se na to nemyslet.Trvalo to 11hodin a já jsem se do toho položila a nechala to rodit samo.Museli mi dokonce říct, ať křičím, že to uvolní pán.dno.Prostě zpívala sem si, nemluvila s nikým ani s přítelem, jen jsem na to nemyslela a když to nešlo myslela jsem na to, že na to nesmím myslet :)A když jsem za 6 m.otěh. znova a zas neplán.těšila jsem se na porod, ale byl z toho cř. No,ale potřetí chci rodit zase přirozeně.JAsně, ze to můze být jiné, ale to se uvidí.Myslím, že my, co se bojíme, máme výhodu.A to, že to bude lepší než očekávání.