Přidat názor k článku Císařský řez na přání

kiki, asi bych nevyužila služeb porodní asistentky, které ti tady nabízí, protože ti podle mého názoru v TVÉM případě nemůže nic poskytnout.

Nějaká ROZMLUVA možná pomůže při normální intenzitě strachu, ale ne u člověka, který hrůzou z porodu potratí. Nebo pokud by se ti někdo snažil propagovat porod doma, že je to např.v přátelském prostředí, bez stresu, tak tahle možnost není taky pro tebe. Doma může porodit jen žena, co je ochotná riskovat, spoléhá na šťastný konec a maximálně si věří. Což není tvůj případ.

Psycholog by možná pomohl, ale kdybys to řešila dříve. Teď maximálně tak k vystavení posudku, že máš fobii. Do kineziologie a podobných metod bych se zrovna nehnala, protože na tom rejžuje spousta lidí bez psychologického vzdělání, a když takový "odborník" při odblokování kolikrát narazí na špatnou reakci, nebo na další problémy, neumí si s tím poradit, protože je to laik.

Asi bych se na tvém místě buďto vyrovnala s tím, že dítě nebude, nebo adoptovala nebo sehnala soukromou kliniku, kde si "připlatíš" za císaře.

Škoda je, že v našem zdravotnictví jsou mnohdy lékaři naprosto bez soucitu, četla jsem o spoustě případů, kdy žena jela do porodnice s tím, že využije epidurálu a tam jí nejprve tvrdili, že je pořád ještě brzy a za chvíli, že už je pozdě. Ohlídat správný okamžik - to by byla pro pány zdravotníky práce, ne? Vždyť žena porodí i s bolestí.
Tolik k epi, který by možná byl řešením, ale nevíš, na jakou momentální situaci v porodnici narazíš.

Já měla plánovaného císaře kvůli očím. Stejně bych normálně rodit nemohla, nebo spíš mohla bych to risknout, mohlo to dopadnout dobře, nebo taky ne...Strach z bolestí jsem taky měla, takže jsem jen VYUŽILA toho, že mám skutečný nenapadnutelný důvod pro císaře.
Po něm mě překvapilo, že bolesti taky jsou a dost hustý, navíc ochota personálu pomáhat s dítětem, které ti dají cca 2-3 den k plné péči i v noci moc není. ALE z dnešního pohledu to beru tak, že porodní bolesti se můžou zdát nekonečný, když se porod vleče, ony se stupňují a nikdo neví, zda to skončí za hodinu nebo za třicet hodin. Kdežto u císaře bolest přijde až po, dítě je v pořádku na světě a ty tak nějak spoléháš na to, že teď to bude jen lepší. Což taky ve většině případů je, pokud nepřijdou nečekané komplikace /jako u každé operace/.
A pořád si myslím, že porodní bolesti jsou silnější, než ty po císaři. Zejména u těch žen, které neporodí za hubičku. Ale těch výjímek, co rodí rychle 2-5 hodin myslím zase tolik není.
Navíc myslím, že spousta žen když se z porodu oklepe, tak začne machrovat a líčí celý proces podstatně snadněji a bezbolestněji, než byl. Někdy ztrátu paměti zabezpečí vyplavené hormony, jindy stud za to, že ještě před hodinou ženská řvala s odpuštěním jako kr... na celý sál.

Takže ti přeju, aby se ti podařilo zajistit císaře, pokud o to dítě tak moc stojíš, nebo najít smysl života v něčem jiném.
Měj se hezky