Přidat názor k článku Muka důslednosti

Mam temet dvouleteho chlapecka, ktery je pomerne klidne a poslusne ditko. Ma to v sobe, nemyslim si, ze bych na tom krome geneticke vybavy, kterou jsem mu predala, mela nejaky vyrazny podil. Nedokazu byt prilis prisna a nekdy ani dusledna. Protoze to o sobe vim, stanovila jsem si pravidlo. Bud to povolit hned, ale kdyz uz neco zakazu nebo si neco preji,tak si na tom trvam. Takovych veci neni moc, ale trvam na nich za kazdych okolnosti. Kdyz neco zacne brat jako samozrejmost pridavam dalsi. Nechtela bych se citit jako semetrika, ktera rika jen NE. A takhle se to potrebne uci postupne. A kupodivu to jde vetsinou v klidu, po dobrem.
Renata