takhle fakt nevim. Sem vychovavana k ucte a slusnosti ke starsim lidem. Babicky jsem mela bajecne... Ted mam vlastni pulrocni dite a nak me to pomalu prechazi;-).Z duchodcu zacinam mit pomalu strach. Budu jednou taky takova??? Pomoooc!!! U nas v baraku me uplne pronasleduji, aby se mohli vyptat, vzdy jim s usmevem a trpelive odpovidam. Snasim jejich kritiku a jeste za ni vetsinou podekuju. A Za par hodin mi klidne prikrapnou dvere pred nosem, kdyz mam kocar v naruci a hodej mysku do vytahu. V hromadce se snazim maximalne nikoho neotravovat a usmivat se na lidi, bohuzel k nam jezdi sami duchodci, takze zdvorile odpovidam, temer vzdy maji na miste pro kocarky tasky, a nohy daleko do ulicky a pak mi nadavaji ze s kocarkem zabiram misto. V obchode kde nakupuju se taky vzdy alespon jedna nebo jeden prida a kafra mi do vychovy a ja se zas dal usmivam... Tuhle jsem jela tramvaji plnou zdivocelejch pubertaku, pomohli s kocarkem uhnuli se z mista pro nej...
Doopravdy nevim, nechci taky jednou takhle obtezovat lidi.
Předchozí