Přidat názor k článku Pomóóc, důchodce!

Náš syn tohle dělá od té doby, co se naučil adresu našeho bytu. Byl na to hrozně pyšný, tak ji začal každému sdělovat. Ještě strašně rád zdraví, takže když jdeme ven, případně jedeme na kole, zdraví všechny okolo nás. Navíc mě napomíná, že nezdravím a marné je moje vysvětlování, že v Praze to nejde zdravit každého, že je to něco jiného než na vesnici u babičky a u dědy, kde se všichni znají. Dcela komické je, když takhle zdraví skupinu pubertální mládeže, a to každého jednotlivě.

Má taky roztomilý zvyk přidávat k naší plné adrese informaci o tom, že tatínek není doma (často cestuje)a že tomu tak bude celý týden.

Zatím to nijak neřeším. Máme prostě dobře informované spolucestující v MHD, učitelky i sousedy.