Možná budu trochu mimo téma, ale na článku mě zaujalo to trošku těžce zvladatelné chování ditka v obchodě nebo na veřejnosti, s kterým teď u dvouletého syna bojuju také. Úplně jsem s pisatelkou článku soucítila, když se jí nedařilo chování dítka usměrnit.
Já se teď setkávám u svého kluka i s vlnami vzteku, říkám vždy "hozená zádíčka", když mu nevyhovím ve směru k houpačkám, nákupem něčeho apod. Jsou to opravdu chvíle, kdy dítě odmítá slyšet argumenty, utišování, jiné motivování, odvádění pozornosti jinam ... vše je neúčinné. Já se přiznám, vždycky se stydím, když zvedám ze země řvoucí dítě, které se mnou vzteky bojuje jak nepříčetné. Mám ještě 4-letou holku a u ní jsem to nezažila. Často si už říkám, že něco nezvládám, že jsem asi chybu v nedůrazné výchově udělala já, že si budu muset domluvit nějaký pohovor s dětským psychologem. Pak se ale často ze vzteklouna přerodí andílek a zas na to pozapomenu ... jen zas do chvíle ...
Budu moc ráda, když někdo poradíte, jak tyto situace zvládat a řešit. Moc díky...
Předchozí