Třeba tě to překvapí, ale žiju takhle celej život, protože sem tak byla vychovaná. Bydleli sme celej život v paneláku, kde se lidi neznají, protože o to nikdo nestojí, natož aby se někdo o někoho staral. Každej se stará sám o sebe. Tak sem to naučená a je mi tak dobře. Nepotřebuju se starat o sousedku, je mi úplně jedno co dělá jejich rodina, a nechci, aby se ona, nebo kdokoliv jiný staral o nás. Svoji dcerku to budu učit stejně tak, aby asertivně dala najevo cizím lidem, že se s nima nehodlá (nesmí) bavit. Budu daleko radši, když tímhle způsobem bude "neslušná", než aby si svou naivitou způsobila problémy (jako že s někým někam odejde a podobně).
Věřím, že ty jsi naučená žít jinak a neberu ti to, ale snaž se pochopit, že každýmu vyhovuje něco jinýho. Tebe zájem okolí těší, mě otravuje. Každá sme prostě jiná.
Předchozí