Holky, já nevim, co blbnete, já jsem tak nějak pročetla celou diskuzi a nepřijde mi, že by tady někdo vyloženě nesnášel starý lidi. Skoro nikdo tady neřeší, že zapovídání se se staršími lidmi je nějak obtěžuje. Řešilo se sahání na děti a pak takový každodenní příhody, které někdy přejdeme mile s úsměvem, někdy není den, tak nás to otravuje a chceme se dotyčného důchodce zbavit. Ale vy tady píšete (Kudla, Monty), jak kdyby každá druhá z nás byla ochotná ležícího důchodce na zemi ukopat. Trošku optimismu do toho života !
Jasně, postěžujeme si, jak jsou někdy ty babči otravný, ale pak stejnak půjdeme a vynesem jim tašku do schodů.
Jo a P.S. pro Monty. já taky zatím tak dlouho po ústavech či nemocnicích nepracovala, ale zdá se mi, že "otupět" není tak jednoduché. Myslím, že nejsnáze otupí lidé, kteří tuto oblast studovali a prostě už od mládí se na ní připravovali. Možná si to pak tak neberou. A pak jsou lidé, jako já nebo ty, kteří to dělají, protože jim to přináší nějaký smysl. I mně se dotýká každý příběh, každý osud... Nejdřív jsem v tom taky plavala. Ale pak jsem se naučila, že svět nespasím (i když stále mívám takové záchvěvy :-))), pro ty lidi udělám, co je momentálně v mých silách a pak půjdu domů a budu žít svůj život. Nešlo mi to hned, ale pomáhalo mi v tom zrovna to, když mě nějaký "dědoušek nebo blázen" fakt naštval. A pak jsem taky časem zjistila, že si člověk ty jejich špatné osudy někdy idealizuje. Že i ti staří bezmocní lidé, mohli být za mlada pěkný svině.
No, takže shrnuto, myslím, že každý tady z nás tak nějak v rámci možností starým lidem pomáhá, nic proti nim extra nemá a klíďo je nechá pokecat si se svým dítětem. Ale je jasné, že jak ten cizí člověk překročí hranice, musí se mamina bránit. Nejlíp úprkem :-)) Zdravím, Zuzana
Předchozí