Přidat názor k článku Pomóóc, důchodce!

budilko,
se mnou se teda do řeči babičky nikdy moc nedávaly. Možná to někomu přijde úsměvný, ale já věřím na to, že v lidech existujou určitý instinkty, který třeba děti "ještě" nemají zanesený civilizačníma výdobytkama a starý lidi "už" nemají, protože mají sklerózu (Alzheimera apod.).
Ode mne ti starý lidi vždycky chtěli pomoct. Reálně a konkrétně. Přitom naprosto nepůsobím jako veselej, bezprostřední a přátelskej člověk, léta jsem chodila ve výstředních hadrech, nebo celá v černým, na lidi se neusmívám, dost známých mi říká, že "koukám jako vrah". Ale odjakživa mne babičky prosily o pomoc při přecházení silnice, převedení přes náledí, přečtení datumu na plechovce apod. Mohly si vybrat někoho, kdo nevypadá tak moc jako exot, ale vybraly si mne, protože asi cejtily, že je nepošlu do háje. Takhle to mám odjakživa, povídací nejsem, zřejmě je to na mně i vidět. :o)