Přidat názor k článku Pomóóc, důchodce!

Tak by mě zajímalo, jestli když já se teď "mladá a krásná" :) dám s někým nezávazně do řeči (jako že to ve zvyku moc nemám) a pochválím někomu dítě nebo s ním budu komunikovat, jestli dotyčná mladá paní bude stejně naštvaná a dotčená jako kdybych byla stará, starobou mírně zavánějí žena. Já to fakt vidím jako diskriminaci starých lidí. Představa, že v nějakých pětaosmdesáti letech, třeba vdova, děti pryč, věkem a životem mírně omlácená, nějakou tou chorobou duševní i fyzickou poznamenaná, stěží vylezu z bytu na nákup, tam uvidím mladou ženu s dítětem, které mi třeba bude připomínat moje děti, když byly malé, já s dojetím budu vzpomínat, s dítkem bych ráda prohodila slůvko, mamince pochválila plod její lásky...místo úsměvu se mi dostane jen "táhni bábo, nechceme od tebe něco chytit!" Asi trochu přehnané, ale celkem reálné. Fuj, až teď jsem pochopila ten strach ze stáří, nikdy jsem ho zatím neměla a moc to nechápala. Teď už vím, je to život na kraji společnosti, život nepotřebného vycuclého člověka s chatrnou fyzickou schránkou.