Přidat názor k článku Pomóóc, důchodce!

ponekud zajela do extremu, aby napsala "zajimavy clanek"... no a par lidi sek nemu take malinko extremne vyjadrilo... podle mne jde o dve veci... lidi mam rada, jsem pratelska, takze v nicem jsem problem nikdy nevidela... starenkam jsem udelala radost na par minut, kdyz jsem si s nema povykladala a diteti jsem ukazala, ze by se meli lide k sobe chovat slusne... na dite jsem si take nenechala sahat, ale tak tragicky jsem to nevidela... proste kdyz uz tato situace nastala, tak jsem babicce vysvetlila, ze moje dite nema rado deteky, a pokracovala jsem v pratelske debate... kdyz jsem nemela naladu, tak jsem babicce s usmevem rekla, nezlobte se na me, moc rada bych si s vama povidala, ale mam doma nejake nedokoncene povinnosti... mejte se moc hezky a nashledanou... a s usmevem jsem odpochodovala...
no a to, ze babicky nemaji rady kocarky nebo ze ujedou mladym vytahem (jak si tu nekdo stezoval)... no jo, kdyz se jim ty nozky uz taky tresou a nemohou se na nich tolik udrzet, a kocarku se asi boji, ze jim nekdo jejich nozky prejede kocarkem... nedivte se jim, kdyz prijdou k urazu, tak se vse leci pomalu, hlavne zlomeniny... takze proto mozna ta opatrnost... no a nebo jsou proste i netrpelivi a trochu sobeccti... ale co my maldi, jsme trpelivejsi a az budeme v jejich botech, tak zase budeme ocekavat trpelivost od jinych - jo historie se bude opakovat....