Bobe,
nechci a ty to dobře víš. :o)
Chci tím říci, že starý člověk, který je osamělý, má zdravotní potíže, často ne již zcela příčetný se velice problematicky "dostane" do péče státu, která by mu mj. částečně saturovala potřebu sociálního kontaktu.
Vím ze svého okolí o starých lidech, kterým to "už tak úplně nemyslí", s hygienou jsou na štíru, z bytu si dělají skladiště odpadků apod. a právě díky osamělosti na jejich případ ani nemá kdo upozornit - sousedé se obvykle ozvou, až když to v domě smrdí jako na kompostu. Ať už z odpadků nebo z mrtvoly problematického nájemníka.
Jistě dobře víš, že není starý člověk jako starý člověk. Jsou staříci relativně zdraví, aktivní, čistí, činorodí. A jsou také ti druzí. Společnost nedokáže zcela uspokojit jejich potřeby, klubů seniorů je málo, pečovatelská služba nefunguje všude a vždy, dobrovolníků je málo. Nejde o izolaci těchto lidí - jde o jejich začlenění do společnosti na té úrovni, jaké jsou sami schopni. Pokud pro to já jako jedinec můžu udělat pouze to, že si občas vyslechnu nějaké "pindy" (byť to není můj případ - mne opravdu hovorné stařenky neoslovují), tak to udělám, protože to cítím jako správný. Pokud to někdo vnímá jako nepatřičný zásah do svého soukromí, je to zase jeho přístup a jeho rozhodnutí.
Stačí takhle? :o)
Předchozí