Přidat názor k článku Pomóóc, důchodce!

Mortadelo,
mám vyprávět o svých špatných zkušenostech? Třeba o tom, jak k nám se ségrou přišel starej pán a velice slušně a distinguovaně požádal, jestli bychom mu ručně nestimulovaly pohlavní úd? O tom, jak se po mě v taxíku vrhal cca šedesátiletej taxikář s tím, že už rok neměl ženskou? Nebo jsou málo špatný, mám přitvrdit? Tak možná po desátý hodině, jo? :o)
OK, fajn. Někdo vychovává svý děti k tomu, že každej je potenciálně špatnej a měly by mít od cizích lidí preventivně co největší odstup. Každýho věc, jasně. Já radši dítě vedu k tomu, že když uvidí ležet na zemi člověka, neřekne si, že je to hnusnej ožralej smradlavej bezdomovec, kterýho překročím, protože by mohl zmlátit jak mě, tak přivolanou záchranku, ale že je to člověk, kterej možná potřebuje pomoc a já mu ji můžu tím zavoláním záchranky poskytnout. Že je prostě tak nějak lepší být za blbce a volat doktora k ožralovi, než ho nezavolat a nechat toho člověka bez pomoci umřít.
Podle mne tenhle svět není plnej pedofilů, vrahů, úchyláků... je plnej lidí, který jsou tak či onak deformovaný výchovou, prostředím, handicapovaný fyzicky nebo psychicky a podvědomě čekaj na přirozený lidský gesto, který by jim mohlo vrátit důvěru v existenci "kladnejch hodnot". Pokud se budu celej život setkávat s odmítáním, nepochopením, negací, tak můžu dojít k názoru, že svět a lidi v něm stojí za hovno a klidně je můžu střílet jako vrabce, protože je to jedna pakáž.
Můžete si klidně myslet, že jsem naivní pitomec. Jo, možná. Ale nejspíš na rozdíl od vás jsem byla v situaci, kdy jsem nenáviděla jenom pohled na líbající se milence v parku a byla schopná je snad i vzít pod krkem a zmáčknout, protože vůči mě tohle láskyplný gesto prostě nikdy nikdo neudělal. Že jsem místo toho, abych jim kroutila krky jela dobrovolně do Bohnic do RIAPSu může bejt jenom tím, že jsem poměrně vnitřně kultivovanej a inteligentní člověk.
Někdo jinej na mým místě by zvolil tu první variantu.