Právě - jinak to neumíš a já bych si nedovolila říct, že je to Tvoje vina (že to jinak neumíš). Nedostala jsi z vlastní rodiny dobrý základy a musela sis svůj přístup ke Stáníkovi stavět na holým písku, svoje cesty k dítěti hledat sama a to je moc těžký. Spousta lidí by to na Tvém místě určitě zvládala daleko hůř.
Podle mě by bylo pro Stáníka ideální, kdyby věděl a cítil, že ho máš ráda za to jakej jako člověk je (aby měl vnitřní motivaci být "dobrým člověkem"), ale zároveň i jenom za to, že je a že je Tvůj syn (ne ve smyslu Tvůj majetek).
Možná jsem to nepochopila správně, ale "ví, že ho nemám ráda proto, že by byl "můj", ale za to, jakej je jako osobnost"... nemůže to v něm vyvolávat pocit, že maminčinu lásku si člověk musí nějak zasloužit? A pokud není podle maminky dost dobrej, tak ho maminka nebude mít dost ráda?
Předchozí