Přidat názor k článku Pomóóc, důchodce!

No já bych do té tramvaje se řvoucím miminem nelezla, kdybych nemusela. Ale musím, protože denně musím jezdit pro syna do školky, a to asi 20 min. cesty. Blíž mi ho do školky prostě nevzali, jinou školku jsem konečně sehnala, ale nastupuje tam až od září. Abys měla představu, jak uřvané mám miminko, vložím sem příspěvek, který jsem dávala mamkám dětí narozených v lednu 2007. Moje mimčo je extrémně uřvané, řešila jsem to s dětskou lékařkou, zkoušela vše možné...Nyní má 5 měsíců a zlepšuje se to, i tak je to s ním ale děs a hrůza. Možná je nevrlý proto, že trpí refluxem. Ale poslední dobou bych spíše řekla, že v kočárku nechce ležet - např. Mám i klokanku, ale mám li obstarat nákup, vyzvednout syna ze školky a ještě vyřídit celou řadu dalších věcí, nemůžu syna neustále tahat, tak jak on by si přál. Mám problémy se zády - skoliozu - a stačí mi běžné nošení mimča. Pokud nemám x tašek a je v šalině volno, tak si se synem v náručí sednu. Ale je li tramvaj narvaná, prostě musím stát. A dítě řve. Vím, že na něj nezabere vůbec nic, dokud nevystoupíme, bude řvát, a řvát bude i venku, prostě do té doby, dokud ho nezačnu chovat.
Zajímaly mne názory ostatních, jestli mám hrát to divadýlko pro lidi, přičemž stejně vím, že je to zbytečné(chrastit chrastítky, mluvit na dítě atd), nebo je tak moc trestuhodné prostě nedělat nic. Když vím, že efekt bude stejný. Já už jsem ze všeho docela unavená a prostě se mi to divadýlko hrát nechce. Ale zatím váhám. Většinou je hraju, ale po probděné noci na to fakt nemám sílu. Co bys mi doporučila? Chodit pěšky? Totéž dělá syn i v obchodech - jak tam vlezem, začne řvát. Nakoupit ale taky musím. Okopíruju Ti sem ten můj příspěvek co mám na lednu.