Přidat názor k článku Pomóóc, důchodce!

Teda Monty tvého syna je mi víc než líto. Utírat dítěti zadek mě skutečně nebavilo (ze začátku jsem i zvracela), sedět na lavičce na pískovišti a sledovat, jak se dcerka a její kamarádi snaží uplácat bábovku nebo i hrad to taky není žádná zábava, ale život není jen o tom, že děláme to, co nás baví. Občas se musíme v zájmu dítěte uskromnit, to znamená, jít na procházku s kočárkem nebo na pískoviště, aby si dítě pohrálo a bylo na chvilku na čerstvém vzduchu. Samozřejmě bych radši než na pískovišti byla u kadeřnice, šla na kávičku s kamarádkama, kouknout se do obchodů, do kina, do divadla, těch věcí bych našla hodně, ale mít dítě znamená se trochu i OMEZIT. Jinak taky neznám matku, která by úplně ze všeho nejradši utírala zadek a plácala bábovky. A jen tak mimochodem mít dítě neznamená, držet se s ním doma (co nejdál od lidí), aby okolí neobtěžovala. Nechápu, kde si na takovou hloupost přišla. Mě například obtěžují i kuřáci, taky jim neříkám, aby zůstali doma a nikam nechodili.