Přidat názor k článku Pomóóc, důchodce!

osobně bych Monty vůbec neodsuzovala, prostě vidí svět po svém, jako každý z nás, jen někteří lidi se řadí do pytle většina a jiní ne.
Monty, četla jsem některé Tvé starší příspěvky, (důvod= psalo se tu o Tobě a já byla zvědavá, kdo je ta tajemná Monty). Taky nejsem odvařená z utírání zadku:). Docela Ti rozumím.

Velice obdivuji Báru, že tak dlouho uřvané mimi zvládla. Já to beru HODNĚ s nadhledem, a často se taky řídím instinktem. Je pravda, že poslední dobou se to lepší, malej je už spíše "vyčuranej", řve, jen co mne zahlédne, a chce se nosit. Jak se nosí, je relativně spokojenej.
Paní na úklid - žijeme na hranici, lépe než Fisperanda, hůře než většina z vás. Na jídlo, hračky, oblečení atd máme, dál ale už máme finance limitované. Např. si chci od září zaplatit kurz Business English Vantage, a už jen tohle je velká čára přes rozpočet. Že není perfektně naklizeno mě zas tak netočí, on se svět nezboří. V jednom mám však problém. Zatím jsem se dostala k tomu, si ho přiznat, řešení by mělo následovat, zatím se tak z mé strany teda moc neděje. Konkrétně: rozvela jsem se s manželem č. 1, protože na nás kašlal, a našla si i se synem č. 1 partnera a posléze manžela č. 2, se kterým mám Uřvance. Podvědomě se snažím být na manžela "hodná" a vše mu ulehčovat, takže v důsledku pak jsem na domácí práce sama atd. Neumím si dupnout a přehnaně jsem ho zhýčkala. Nyní se chystám na rozhovor, kdy mu jasně řeknu, že mi bude muset začít pomáhat, že chci alespoň nějaký čas pro sebe. Jsem ale děsná posera. Tohle jsem řešila s nej kámoškou, k jasnému závěru jsme došly, ale já mám odjakživa problém KOHOKOLI O COKOLI ŽÁDAT, jako by to byla má slabost, že to vše nezvládám sama. Vím že je to můj problém, který chci řešit.
Jinak nám to skvěle klape, máme se moc rádi, a jsem ve vztahu moc spokojená.