katko,
proč líto? To, že jsem s ním nechodila do parku a na pískoviště přece nutně neznamená, že byl zavřenej doma. Chodil tam s ním někdo jinej. Zadek jsem mu normálně utírala a ani jsem u toho neblinkala. :o)
Prostě nemám ani chuť ani čas zabývat se věcma, který mne nebaví a který v pohodě zvládne kdokoli další. Já myslím, že miminu je jedno, kdo tlačí kočárek, jestli máma, táta, babička, děda, Tonda odvedle nebo služebná Fanka. Vůbec si to nebude pamatovat, až vyroste. A když to mně k smrti nebaví a někdo jinej to rád (nebo za peníze) udělá, proč bych se měla přemáhat? Nevidím v tom žádný smysl.
Nedávno mi jedna známá, která už má dospělý děti řekla, že to, co jsem synovi dala já, mu bude v životě užitečný, i když to zatím nikdo moc neoceňuje. :o) Třeba to, že má na svůj věk nesmírně bohatou slovní zásobu a dokonce i ví, co který slova znamenají a že jsou cizího původu. Otec mého syna mi za to sice "nadává", ale já holt nebudu dítěti tlačit do hlavy obraty typu "hamy ham" "káko" apod., protože jsou to výrazy s omezenou "funkčností", proč by mu měly překážet v hlavě, když tam může mít od začátku ty normální, který bude používat po zbytek života. :o)
Předchozí