Angel,
dokud byl malej, tak kromě poradny u dětský doktorky nikam. Vlastně ještě do obchodu na nákup, to bylo praktický, kočárek měl dole síťku a nemusela jsem se tahat s taškama. :o) Na procházky s ním chodila tchýně a tchán, oba jsou v důchodu, někdy manžel, někdy nějaký jiný lidi, kamarádi a tak. Na pískoviště taky.
Já s ním chodím třeba do muzea, do mořskýho světa, na pouť, na výstavy a tak. Protože jsem alergik a v mým případě skutečně nejde o "rýmičku a pálení očiček", ale o život ohrožující stav (astma), tak s ním nechodím nikam do přírody. Jinak do uzavřených prostor kamkoli. Jsou mu 4 a 1/2 a třeba s ním ráda chodím i na nákup, protože je rozumnej a ví, že když mu řeknu, že si smí vybrat jednu sladkost, tak nechce dvě, protože by je prostě nedostal. Už od nějakých dvou a půl let si chodil sám vyměnit bonbóny za tatranku. V tomhle fakt není problém, jedinou hysterickou scénu kvůli nakupování udělal tehdy na ulici před hračkářstvím. :o)
Předchozí