Bobe,
a co když dokáže, ale prostě nechce? :o)
Hele, já jsem hodně infantilní rodič. Já si jdu klidně ty bábovičky plácat sama, když jdu kolem pískoviště. I hrady mne baví stavět, jezdit autíčkama... a kdybys někdy potkal po Praze ženskou s bublifukem, jak někde sedí a bublá, nebo kolem tebe jelo auto, ze kterýho vyletujou bubliny, tak jsem to já. V tom autě, myslím.
To, proč jsem se synem na pískovišti nebyla je prosté - nebaví mne dávat pozor na malý dítě, který někomu něco bere, někam leze kam nemá, když postavím hrad, tak mi ho schválně zboří (miluju stavění z Lega, ale když mi to mladej po půlhodinový piplačce rozebere na prvočástice, tak bych vraždila), není schopný se soustředit na jakoukoli činnost, neumí o ní ani smysluplně mluvit... co z toho? Pro mne totální opruz. Dneska bych se synem na to pískoviště i šla, kdyby ho to ještě bavilo. Já tam klidně půjdu se svým přítelem, kterýmu je padesát. S dvouletým dítětem ani náhodou. :o)
Předchozí