Přidat názor k článku Pomóóc, důchodce!

Ivule,

"To, že dceři dovolím, aby se před nežádoucím zájmem schovala mně za zadek a zůstala tam, jak dlouho bude chtít? :))
Nebo že když dcera uteče před důchodkyní, která na ní pomrkává, tak že "uteču" s ní?"

Tohle prece, uz jsem odpovedela a ne jednou:)). Nepovazuji za vhodne nastrcit dite na pohlazeni, za nej se omlouvat ci jakkoliv dat na jevo, ze neni v pravu, kdyz se brani kontaktu, ktery neni pro nej prijemny. Za nevhodne povazuji prozrazeni znameni stiteni se, povysene ci hrube chovani. "Utect" se da take slusne a prirozene s nejakou tou frazou slusnosti. Za zadouci povazuji vysvetleni pote, ze pani tak divne se chova a vypada (saha, smrdi, je spinava) proto, ze je osamela, je ji smutno, je stara, chuda, nemocna a pod. Nevim, myslim, ze synovi nekrivdim, doposud jevi docela vrelou empatii "chudym dedeckum a babickam" s vlastni iniciativy, takze snad vnitrni odpor k tomu videni sveta nema.

S tema generacemi urcite neco bude, asi opravdu jde o velmi prudkou kulturni zmenu, prave v tom sahani a respektovani jakychsi hranic soukromi a intimity. Ale je spousta smysluplne prace, jak tu individualni sferu hajit od statu ci od vrstevniku (viz. casty mravokarny vlezly duch nekterych diskusi na Rodine, kdy kazdy te rad pouci, jak mas byt tou pravou matkou:)). Senior uz je ta neprevychovavatelna kategorie lidi, ke kterym patri spise soucit a odpusteni. Na tohle bych rada pak narokovala za tri desitky let, nebo kdy to na mne prijde, obcas mam pocit ze uz jde:).