Přidat názor k článku Pomóóc, důchodce!

MUSÍM SE SMÁT....z toho, jak se tady kamenuje Monty a spol.

Jediný podstatný problém Monty myslím je, že co na srdci - to na jazyku. Nedělá ze sebe super matku, na nic si nehraje. Možná s dítětem absolvuje víc aktivit, než supermatky.

Možná, že část matek to má tak nastavené, že mateřství je jejich JEDINÁ SEBEREALIZACE, pak chápu, že je pro ně Monty exot. A možná, že to jen říkají, protože se to tak sluší...anebo si tím dodávají pocit, že jsou super.

Osobně si myslím, že ty soudné uvažují podobně jako Monty, akorát to radši ze strachu z okolí neventilují.
Add kočárky- někdy si procházku s ním užívám, ale častěji mě tenhle instrument štve, protože musím dávat zvýšeně pozor na okolí-auta, lidi, protože to OKOLÍ jaksi dneska není navyknuté chovat se ohleduplně ke komukoliv...problém je s kočárem kamkoliv vlézt, jsou obchody, kam se dá, ale do spousty se nedostanu, tahání kočáru po pár schůdcích, dneska už skoro nikdo nenabídne pomoc...výsledek...ze sladkého kočárkování jsem kolikrát servaná jako po hodině intenzivního aerobiku...

Na pískoviště taky s dítětem budu chodit, ale už teď je mi jasné, že den co den mě to určitě bavit nebude, i když to pro dítě udělám.

Někdy mi tady na rodině připadá, že ženským jako je Monty nemůžou ty ostatní přijít na jméno i částečně proto, že tyhle "drzounky" nedělají svatozář kolem své "mateřské řehole", naopak si dokážou něco dopřát i pro sebe. A taky nechápu, proč jim tolik vadí, že někdo má i "jiné duševní obzory" než mateřství.

Podle mě na rodině jsou tolerantnější ty "krkavčice" než ty "supermatky". Respektive krkavčice řeknou, já to mám tak a tak...a basta. Supermatky permanentně někoho pranýřují, soudí a posuzují, jestli to proboha dělá jako ony a když ne, hrr na něj.

Další věc - u nás v Čechách je hooodně pokrytectví. Tj. rozhodující je tady, aby člověk budil takové zdání, jaké se podle něj asi tak v jeho roli očekává.

Můj názor je, že česká žena se dosti liší od západoevropských kolegyn. Viděla jsem nedávnou v pořadu Uvolněte se prosím pána, co hrál na skleničky a ten pobýval dlouhou dobu v cizině. Srovnával české ženy a cizími a říkal: "že Češky moc vaří" - myšleno jídlo. Kraus na to, že prý tak moc ne, ale pán opáčil "To byste viděl v cizině, tam se živí hamburgery celá rodina."

Když si promítnu, co všechno jsou ochotné Češky stále ještě dneska v domácnosti táhnout, k tomu chodit do práce a připadá jim to normální. Taky si tím hodně dodávají sebevědomí, protože ony toho HODNĚ ZVLÁDNOU, čili jsou SUPER /SUPERMATKY, SUPERHOSPODYNĚ/.
Akorát že tenhle pocit by měl mít člověk už jaksi zakódovaný v sobě bez ohledu na to, kolik toho dokáže. Protože jestli si dodává sebevědomí výkonností, tak se neustále potácí na hranici svých možností a stejně nikdy nezvládne všechno. Ergo - není nakonec tedy stejně super.
A znám takové ženské - doma padají na hubu, pořád čekají, že přijde tedy nějaké ocenění od okolí, ono nepřichází atd...takže životní nespokojenost.

Závěr: dávám přednost exotům typu Monty, co si svoji duši uspokojují sami.