Ahoj holky, proč by mělo dítě brát Fidorku od nějakého cizího, třeba milého, staříka nebo mladíka? Moje děti vědí, že si od nikoho nesmí nic brát, ledaže jsou se mnou (nebo s tatínkem) a dovolíme jim to. (Což dovolíme třeba vzít si pár jahod od sousedky přes plot), ale už jsme venku od milých cizích lidí odmítli jablko, bonbony, sušenky. Nechci v dětech vypěstovávat nějakou sociální fobii, ale je potřeba být normálně opatrný!Občas k tomu používáme i příklad z pohádek (Ježibaba z Perníkajdy vypadala zprvu jako hodná babička, ale když děti chytila, ukázalo se, že je zlá, Karkulka se bavila s cizím vlkem a nevyplatilo se jí to, maskovaná královna macecha a otrávené jablko pro Sněhurku, kůzlátka otevřela vlkovi apod.) Normální kontakt (nebo u cizích nekontakt) je přece v pořádku, na světě je hodně lidí slušných a hodných, ale taky zlých nebo třeba "jen" vlezlých, nemístně zvědavých, netaktních... Děti musí vědět, že mají právo říkat ne, že nemusí dospělého poslechnout a nebo si třeba od něj nechat všechno líbit.. Jak by se potom bránily třeba event. pokusu o sex. obtěžování?
A ad staří lidé a kontakty s malými dětmi - chápu jejich osamělost, občas si s nimi povídáme (jsou to lidi, které známe nebo známe od vidění), ale nikdy si na děti nenechám sahat, pokud je to někdo cizí nebo je mi jeho chování nějak nepříjemné. Ignoruju nebo slušně odpovím na občasné poznámky ke kojení na veřejnosti, nošení dětí v šátku, vztekání se dětí, jejich počtu (3). někdy odpovím i asi neslušně (jedna protivná starší sousedka se mi velmi nezdvořile navážela do ročního syna, který začal tehdy nosit brýle...).
Děti a zvířata asi působí přístupněji, proto se s nimi tolik lidí snaží kontaktovat, i když jim do toho nic není. Děláme si z toho občas legraci.. Když se někdo ptal třeba, proč dítě ještě nesedí a že by mělo a proč jí tohle a nedělá tamto, ...můžu se strochou nadsázky klidně zeptat: "...a paní, proč vy jste tlustá nebo kouříte, víte, že je to nezdravé a rizikové? A proč nosíte takový svetr, není vám v něm v tom počasí horko? A odkdy jste chodila na nočníček vy? No, fuj až v roce, to je ale ostuda... :-)
Ať jsou děti sebevědomé, samostatné svéprávné bytosti, se zdravým ontaktem se světem, ale s opatrností. A my dospělí taky (vždyť jim jdeme příkladem.
Předchozí