Přidat názor k článku Popálení na duši

Nic si z toho nedělej, jak už psaly holky, nikdo nefungujeme pořád na sto procent, prostě se to někdy stane:(((
My jsme si taky prošli jednou příhodou, ze které jsem byla dlouho v šoku a nadávala jsem si do neschopných matek. Byla jsem v kuchyni a něco dělala, malou jsem nechala běhat po bytě (máme dům, zatím bydlíme v horním patře a předěláváme, takže jsme tu v bojových podmínkách) a v předsíni máme zakrslého králíka. Tou dobou jsme měli dva, po injekcích, byli nějak nemocní.
Malá strčila prst do klece, králík myslel, že mu podává jídlo a kousnul jí:((( Měla bříško od ukazováčku v podstaté celé ukousnuté, krvácela, řvala jak blázen, já byla v šoku, nevěděla co dělat, vzala jsem čistý kapesník a zastavovala krvácení, ona sebou cukala a já pološílená strachy volala kamarádce, co mám dělat. Ta mi poradila jet na chirurgii (v tom šoku jsem na to fakt nepřišla sama:)))))))))))))). Tak jsme počkali na manžela, který se zrovna vracel domů a jeli jsme. Na tom malinkatém prstíku měla tři stehy, pomalu jsem brečela s ní a nadávala si, že jsem jí nechala chvíli samotnou.

Manžel má na "kontě" také jeden prohřešek, byli jsme v cukrárně s kamarády a jejich synem, manžel podával kafe od obsluhující na stolek a nesl ho přes kočár, kde seděla naše malá (zabývá se bezpečností, tyhle věci si hlídá, nechápu do dneška, co ho to napadlo podávat vařící kafe přes díte:((((). Samozřejmě kafe začalo padat, já se vrhla na malou a kafe aspoň trochu odpinkla, ale stejně jí polilo ručičku. Naštěstí to nebylo nic vážného, měla dlouhý rukáv a svetr, takže ruku měla červenou, ale po schlazení to bylo v pořádku. Každopádně šok velký.

Jak říkám, může se to stát každému a někdy člověk udělá chybu, kterou si říká, že by v životě neudělal:/