Přidat názor k článku Popálení na duši

Když jsem si přečetla Tvůj článek, vzpomněla jsem si na náš strašný zážitek. Když byly Kubíkovi asi 4 roky, pozvali nás známí, kteří chovají velké papoušky. Jdeme ke stodole, ve které mají klece, Kuba běží napřed a já za ním. Najednou hrozný výkřik a rána. Otec kamaráda zapomněl zavřít poklop do sklepa, odkud nosí krmení. Venku sluníčko, uvnitř šero, Kuba díru neviděl a vletěl do ní. Z výšky cca 2,5 m spadl na betonovou podlahu a cestou to ještě vzal zády přes žebřík, po kterém chodí. Navíc v celém obličeji proudy krve, zjistili jsme že z oka, ale nedalo se poznat, zda oko vůbec má. Okamžiky než jsme se dostali do nemocnice byly naprosto příšerné. Oko bylo naštěstí v pořádku, ale roztrhl si oční víčko až k obočí, jizva se krásně zahojila, ale vidět bude taky do konce života. Neměl ani otřes mozku, jen šíleně sedřená záda o žebřík a modřiny snad úplně všude. Dle doktora má hodně vlivného anděla strážného, protože na to co stalo, vyvázl prakticky bez následků. Taky jsem z toho dlouho nespala a vyčítala si, že jsem tomu nezabránila. Dnes jsou to už 4 roky a vím, že jsem asi nic udělat nemohla. Nemůžeme vše předvídat a všemu zabránit. Snaž se na to nemyslet a věř tomu, že čas to skutečně hodně zklidní.