Tak já se taky přidám s historkou. Klukům bylo 13 a 7 let. Bylo velmi horké léto, tak jsme měli v bytě otevřená okna i balkonové dveře v obýváku, aby aspoň trochu proudil vzduch - bydlíme v paneláku v 6.patře.
Kluci něco stavěli v obýváku na zemi. Já jsem šla do kuchyně pro limonádu a vtom slyším staršího, jak řve na mladšího, aby okamžitě slezl. Malej totiž vyskočil na zábradlí u balkonu a byl na něm vzepřený rukama jako na hrazdě. Stačilo maličko a přehoupl by se hlavou dolů... a letěl by :-(((
Ještě teď je mi zle, když na to vzpomínám - a to jsem zahlédla jen konec té scénky - starší hned strhl mladšího dovnitř balkonu.
Ale chybělo málo... navíc jak starší na mladšího křikl, tak ten mladší občas nechce poslouchat bráchu, mohl s sebou nějak škubnout... a neštěstí by bylo hotovo.
A to byste řekli, že 7-letý kluk by už měl mít rozum. Znám řadu rodičů, kteří své děti pouštějí samotné ze školy už v první třídě - to já jsem nikdy nechtěla. Ale nenapadlo mě, že musím děti hlídat každou minutu i ve školním věku :-(
Tak vám přeju, ať vše vždy dobře dopadne!
Předchozí