Tento příspěvek vyznívá trochu jinak,než ten původní, ale myslím, že si tím tak trochu protiřečíš. Ten první vyzněl ve smyslu:
"podívejte, jak zvládáme výchovu, jak jsme krásně bezcitní a přísní... naše děti by si toto nedovolili... když přijdeme na návštěvu, všichni koukají, jak máme vychované děti (když všichni koukají, tak asi není úplně normální, jak se vaše děti chovají, ne?)"...atd.
A ve druhém příspěvku to jakoby popíráš, že to vlastně není tak jak to vyznělo.Tak nevím, jak to je ve skutečnosti.
Nikdo nepochybuje o tom, že dítě by poslechnout mělo. A v určitých případech je to hodně důležité, aby to umělo. Problém je se způsobem, jakým je to učíme. Myslím, že plácnutí v afektu je lidsky pochopitelnější, než plánovaný trest.
Předchozí