Přidat názor k článku Pomóóc, důchodce!

U nás tedy žádné "NE" nefungovalo, jedině doprovozené plácnutím. To fungovalo dokonale a víckrát se to neopakovalo. Stačilo říct heslo "vařečka" nebo "sekačka". Zdůrazňuju, že jen u život ohrožujích věcí. Pevné chycení jsem slyšela, že je dobrá věc, ale těžko se praktikuje u dvou stejně řádících batolat. Domnívám se, že je lepší plácnuté batole než zmrzačené batole (běh do silnice, pády z výšky, popáleniny,.....). Kdybych měla čekat až budou moje děti mluvit, nebudu je vychovávat tak asi do 3 let (opožděný vývoj řeči).
Podotýkám, že když se narodili, řekla jsem si, že je nikdy neplácnu, ani rukou, ani vařečkou (naši tento trest občas volili a vadilo mi to - jenomže to bylo ve školním věku a to už je u nást tento druh trestu minulostí!) Jenomže to jsem netušila co mě čeká. předsevzetí je dobrá věc, ale jejich přizpůsobení vzhledem k povaze dětí a k tomu co na ně platí bylo nutné.
Od té doby se snažím nepoužívat větu: To já bych u svých dětí nikdy.... Nevím, co nám život přinese a jak se budou děti vyvíjet dál. (Ale mlátit je doufám nezačnu, to už máme snad za sebou).
PS.
Mám kamarádku, která své dítě nikdy neuhodila. Povahou je dost podobné mým dětem. Ve věku 2-3 roky mlátilo a kopalo všechny lidi kolem sebe. mě to vadilo, tak jsem se jí zeptala, jestli mu to mohu ve svém případě zatrhnout plácnutím na zadek (přes plínu). Bylo mi to dovoleno a na celé léto jsem se stala jediným člověkem, do kterého ten mrňavý vztekloun nekopal.