No já jsem si to s chutí přečetl a musím konstatovat, milé dámy, že jste z Viki udělaly bezcitný stroj na chladnokrevné mlácení osmiměsíční holčičky s cílem vychovat bezmyšlenkovitého robota, který není schopen vlastního úsudku, protože to neumí, umí jenom poslouchat. Dále některé z vás vyjadřují snad i odpor k fyzickým trestům. Přiznám se, že se na vás docela bavím a je mi šumafuk, že se na mě sesypete, jako hejno vos, protože jsem můž, tak co se do takových věcí montuju, že?
Líbí se mi, jak to Viki dělá a myslím, že trestat s chladnou hlavou je mnohem lepší a míň bolestivé, než trestat v hněvu. Když Viki psala o fyzickém trestání, pochopil jsem, že jste to vzaly tak, že je řeže, jak žito a ještě se na to cíleně připravila. To je opravdu hnus. Já jsem to pochopil tak, že je nemlátí v hněvu "padni, kam padni, hlavně se strefit, ať si ulevím", to by jenom ukázalo na to, že se neumí ovládat. Fyzicky je trestá v takovém stavu, že je schopná vědomě regulovat sílu a počet plácnutí a to je podle mě velmi důležité. Fyzický trest přece neznamená mlácení, to byste si měly uvědomit a sklidnit se.
U nás doma se to děje podobně, jako u Viki. Děti jsou šťastné, že mají jasně dané hranice, ve kterých se cítí velmi dobře a spokojeně. A vědí, že za tyto hranice se prostě nesmí vzhledem k jejich věku. Jsou to taky předškoláci. Až budou školáci, zase budou jiné hranice. Pak budou dospělí a snad si dokážou udělat zdravým způsobem hranice sami. Teď jsou to špunti a já, jako jejich otec, vím, co jsou schopny pochopit a co ne. Pokud se rozhodnou mě vědomě neposlechnout, vědí, že bude trest a vědí, jaký. Dostanou nařezáno. Ne proto, že já jsem něco řekl a oni to neudělali, jak bylo třeba. To sice hraje taky roli, ale důležitější je něco jiného. Stanovené hranice jsou pro jejich dobro a já jako otec vím, že za současnými hranicemi je to pro ně V TOMTO VĚKU A V TUTO CHVÍLI nebezpečné. Nezatěžuju je vysvětlováním, proč se některé věci dělají takto a ne jinak. V tuto chvíli je nutné, aby prostě poslechly, vysvětlovat se může, až to budou schopné strávit a zužitkovat ve svůj prospěch. Takže - a mám za to, že i Viki to snad chtěla nějak takto sdělit - to, že moje děti dostanou nasekáno je pro jejich dobro. Ne, abych se v afektu vyřádil nebo si na nich něco dokázal nebo je snad chtěl zlomit, protože já jsem doma ten nejsilnější samec, vůdce smečky, ale proto, abych je uchránil před nebezpečím, se kterým si teď nemají šanci poradit.
Předchozí