No to je taky ono. Některé dítě se spálí jednou a stačí mu to k tomu, aby to neopakovalo. Jak jsem psala, kluci se spálili několikrát a bylo jim to šumafuk. O prvních narozeninách se spálili o svíčku oba. Když se po 2 minutách řevu pod studenou vodou uklidnili a sápali se na svíčku znovu, pochopili jsme, že holt budou dorty se svíčkami nezapálenými. Kamna jsme měli na chalupě, sice s ohrádkou okolo, ale když se ji naučili překonat, fakt se tam sápali furt dokola. Až vařečka jim jasně vysvětlia, že toto ne! Možná jsem krkavčí matka, ale plácnutí zamezilo dalším puchýřovitým popáleninám nebo ještě horším. Topit jsme někdy museli i uprostřed "léta" - byly roky, kdy bylo v červenci i srpnu třeba 14 dní pod 15 stupňů a to se topit muselo.
A to spálení může být i obrazné. někdo si naběhne jednou, někdo víckrát.
Předchozí