Přidat názor k článku Pomóóc, důchodce!

Respektuji Tvůj názor, cizinko. Než jsem měla své 2 raubíře, jakékoli plácání jsem též odsuzovala. V této diskusi mi ale pořád nikdo jeodpověděl JAK zabránit dítěti v nežádoucím chování, je-li mu méně než 2 roky a žádné jiné metody nerespektuje. Nebyla tu ani jedna rada, kterou bych na kluky nepoužila - nefungovalo to.
Nežádoucím chováním samozřejmě nemyslím, že si neuklízí nebo cucá palec. Myslím tím opravdu nebezpečné věci - auta, schody,.... Rada izolovat mě opravdu dojímá. Opravdu máte všichni tolik prostoru, že můžete dítě izolovat? V jedné knize o výchově jsem četla, že bezpečnou "izolační místností" je WC nebo koupelna. To mě pobavilo, Já tyto místnosti naopak považuji za nejnebezpečnější (+kuchyň)- horká voda,chem.přípravky, tvrdý dopad, zrcadlo,.... My to řešili tak, že děti do těchto místností nesměly asi do 2 let bez dozoru. Měly vyhrazen pokojíček a obytnou část kuchyně, kde to na ně bylo zařízeno - vše vysoko, žádné nebezpečné věci.
Ale občas byt opustíš a co venku - než odlovím jednoho, druhý může být 3x pod autem. Nepřeháním, opravdu to tak bylo.
Nebo mám zlobivce odvézt domů - ale co když druhý je zrovna náhodou hodný (pravda, kolem 2 let výjímečné). Taky potrestat odchodem domů? A co kolektivní vina?
No pravda je, že v 10 letech dětí už je to jedno a fyzické tresty jsme dávno zrušili.
Ale druhá pravda je, že od maminek - odpůrkyň plácnutí jsem tu nečetla ani jednu radu, kterou bych v minulosti mohla na svoje děti použít.
Jen prosím o toleranci - neříkejte, že vy byste nikdy neplácli (taky jsem si to myslela, než dosáhli určitého věku a pohyblivosti), nikdy nevíte co vám Vaše děti připraví.
Z maminek, které osobně znám tento názor většinou zastávají jenom matky mimořádně klidných a poslušných dětí.