Také bohužel máme obdobnou zkušenost. Syn na sebe v 11. měsících strhl z poličky 6dcl hrnek s horkým čajem. Byli jsme u něho s manželem oba, ale ani jeden z nás nestihl včas zareagovat.
Ještě teď si to celé vyčítám, i když syn už po opařenině nemá žádnou viditelnou památku. Jedna jizva mu přeci zůstala. Je velice opatrný. Stačí říci, že je něco horkého, nebo že mu to může ublížit a vyhýbá se tomu obloukem.
Připadala jsem si jak ve špatném snu. Ani nevím jak, ale ve svém šoku jsem syna rychle dala do vany a osprchovala studenou vodou, při tom jsem mu svlékala jednotlivé kousky oblečení.
Bydlíme kousíček od fakultní nemocnice. Měli jsme velké štěstí v neštěstí na příjmu se zrovna pohybovala lékařka specializující se na dětské popáleniny. Syn měl popáleniny 1. a 2. st. na 18% těla - hlavu, obličej, hrudník. Byl ošetřen do 15 minut od úrazu. Prošli jsme si vším JIP, převazy v narkóze.
Mohla jsem zůstat v nemocnici s ním, myslím, že to bylo jen díky tomu, že jsem ho kojila a nemohla jsem díky synově alergii na mléko přestat. Nedovedu si představit, že bych ho tam musela po tom všem nechat samotného.
V tu dobu byl na stejném oddělení chlapeček který na sebe strhl fritovací hrnec a mluvilo se o holčičce která spadla do zabíjačkové polévky. Asi bych nad těmito případy kroutila hlavou a říkala si že to není možné. Po tom co se nám stalo s čajem už si tak jistá nejsem - prostě stačí jen mžik.
Předchozí