Ještě bych doplnila, že - alespoň dle mého názoru - plácnutí nebylo bolestivé, dcera neplakala, spíše byla překvapena. Je tu ještě jedna věc a sice to, že chování dětí není vždy ovlivněno citem či porozumněním rodičům, např. v Psychologii od L.R. Atkinson se píše :"...Tradiční názor byl ten, že rodiče utvářejí chování svého dítěte; ve skutečnosti je ale vztah mezi rodiči a dítětem reciproční - také chování dítěte má vliv na reakce rodičů a tyto utváří: např. dítě, které se nechá rychle uklidnit, působí na matku dojmem, že je dobrá matka, naopak, když pořád křičí a brání se projevům lásky, cítí se matka neúspěšná a odmítaná."
Každé dítě je jiné, na některé platí domluva a zvýšený hlas, jiné tyto prostředky ignoruje - a to často i v případě, že jsou sourozenci a rodiče k nim přistupují stejně.
Předchozí