Přidat názor k článku Pomóóc, důchodce!

Cizinko, psala jsem, že u mého dítěte izolace, nepřipadá v úvahu - navíc by to byl pro ní jen větší trest, než plácnutí (problém zde je, že se zaměňuje plácnutí a bití - je to to samé, jako by se krátká výchovná izolace zaměňovala s nezájmem a citovou deprivací).
Pokud nechám své dítě v ohrádce, nevzteká se typickým způsobem, ale pláče tak, že jí tryskají slzy. Jak jsem psala, po placnutí se jen zarazila, nebrečela - bylo to plácnutí, jako když ti někdo poplácá po rameni...Jsem přesvědčena o tom, že pro dceru to byl o dost menší trest, než izolace. Až bude starší a pochopí, že izolace je následek jejího chování, pak se možná budu touto metodou inspirovat. V postýlce si stoupá, občas padá vzad, už má rozseklou hlavu - mimo postýlku či ohrádku ji z bezpečnostního důvodu nemohu nechat.
I já v tomto souhlasím s panem Matějčkem, malé dítě domluvu a vysvětlení nepochopí.