Přidat názor k článku Pomóóc, důchodce!

nediv se, že tady Viki se svým přístupem k dětem moc nepochodila. Píše doslova, že pokud děti (a to absolutně odmalinka, kdy nemají vůbec šanci chápat podstatu svého provinění) "ruší domácí klid, pobuřují návštěvy", tak " děti VŽDY dostaly na zadek. Bez našeho hněvu, v klidu (to je velmi důležité), ale důrazně."
Ty píšeš "své dítě biji minimálně, jen když udělá něco, co ví, že udělat nesmí, a přesto to just udělá. Od začátku tohoto roku dostal tak třikrát, a to ne výprask, ale plácnutí po zadku."
Ten váš přístup k výchově se podle mně vůbec nedá srovnávat. Tvůj názor chápu, neodmítám fanaticky absolutně každé plácnutí po zadečku. Pokud je plácnutí (ne bití) krajní a poslední výchovná metoda používaná naprosto vzácně, tak ji dokážu pochopit. Viky ovšem napsala, že u nich je bití v podstatě prvním výchovným prostředkem, že nějaká vysvětlování u mrňousů vůbec nevedou, protože maličké dítě vysvětlování nepochopí, ale zbití ano -a jak se jí to pěkně osvědčilo.