:-D
Tak pěkně to popisuješ... dýchla na mě idylka:-)
Naše děcka nikdy (zatím!! Bohu díky) nenapadlo lézt na okna. Na zahradě máme (a ještě dlouho budeme mít) díru, která se nedá zadělat, protože by šla vlhkost do domu. Čeká na velkou akci. Nikdo tam za 7 let nespadl. Ani návštěva. A to nemáme žádné andílky. Prostě jsme jim realisticky vysvětlili-vysvětlovali-vysvětlujeme a asi ještě dlouho vysvětlovat budeme, že někam nemůžou, proč, a co by se jim stalo, kdyby tam šli.
Na zadních plotýnkách vařím, jen když jsou přední taky v provozu, vařím s dětma, i když byli (jsou) malí. Kdybych měla všechnu práci dělat večer, nebudu spát vůbec. Stabilně chodím až po půlnoci:-( a jednou za dva tři měsíce odpadnu v 19h.
Naše děti si prostě MUSELY zvyknout, že máma má práci. Fakt si nedovedu představit, jak to ostatní všechno zvládají. (asi nesedí u Rodiny:-)))
Představa, že musím vlastní dítě DOMA HLÍDAT mě děsí.
Předchozí