Neuroložkou mé dceři bylo plavání doporučeno. Chodily jsme od roku. První lekci sice proplakala, ale už v druhé byla v pohodě a řádila tam, jako divá. Moc se jí to líbilo. A to nemluvím o tom, že plavání, jako každý sport, když se to nepřehání, je zdraví prospěšné. Co se týká otužilosti a pohybu svalového aparátu.
Pak u babičky na zahradě v bazénu, ve kterém jsme byli samozřejmě s ní, Evičce několikrát podjely nožky a šup - už byla pod vodou. Hnedka jsme ji vytáhli, ale nikdy se nelekla, spíše naopak-smála se na celé kolo. Je bojácná, bojí se snad všeho, takže kdybych s ní nechodila plavat, myslím, že do bazénu bych jí dostala až další léto.
A hlídání dětí? Pokud je se mnou manžel nebo babička s dědou a já si odskočím, tak automaticky přebírají hlídání obou mých dětí 2,5roku a 1,5 roku). Asi mám velké štěstí, že tohle je u nás samozřejmost a nemusím upozorňovat, ať je nezapomenou pohlídat, když budu třeba na druhém konci zahrady.
Předchozí