Přidat názor k článku Dítě by si mělo hrát

ani článek ani diskusi.

Myslím, že autor to dost zjednodušuje. Měl na mysli aktivity za účelem dosažení cíle či podání výkonu ve srovnání s aktivitami za účelem příjemného zážitku a prezentoval to jako kroužky ano nebo kroužky ne.

Kroužky přece mohou být různé. Umím si představit hudební kroužky, kde si děti vesele hrají a zpívají – bez not a falešně. Umím si představit výtvarný kroužek, kde si děti něco vesele plácají a mají z toho radost (ne každý rodič má doma keramickou dílnu, například). Umím si představit tanečky, kde holky celé šťastné v růžových šatičkách „dobývají svět“

Moje dítě chodí do školky, kde nejsou žádné hračky – žádná auta ani panenky. Děti (od 18 měsíců) si tam nehrají. Spíš pracují. Když se zdá, že je v připraveném prostředí něco zaujme, učitelka jim vymyslí aktivitu a děti na něčem pracují. Je úplně jedno, jestli je jejich dílo z estetického hlediska nějak zázračné. Nikdo jim neříká, že ten jejich obrázek je pěkná mazanice. Jindy zase chvíli zpívají a hrajou na hudební nástroje přiměřené jejich věku. Nikdo nehodnotí, jestli hrajou falešně. Je to spíš kroužek nebo spíš hraní? Kde je hranice mezi kroužkem a hrou? Jako by snad vůbec neexistovaly kroužky, kam dítě chodí rádo a dělá něco, co ho baví.

Takže bych to viděla jako „zaměřeno na výkon“ kontra „zaměřeno na radostné tvoření“.
Ať se to jmenuje kroužek nebo jinak. Ať jsou dítěti dva roky nebo deset.