Přidat názor k článku Když je v rodině špatná komunikace...

Já mám také na kurzy plavání jen ty nejlepší vzpomínky. Moje starší byla od malinka vodník, takže když jsme v jejích 8 měsících začali chodit do Juklíku, byla šťastná a spokojená. Mělo to jen jednu nevýhodu-ztratila strach z vody. Vrhala se radostně ke každé vodě a vysvětlování nepomáhalo. To léto, kdy jí bylo 14 a 15 měsíců jsme trávili na chatě, kolem které teče řeka a pozemek není oplocen. Nezbylo mi nic jiného než na louce zatlouct kůl, malá dostala na sebe kšíry z kočárku a přivázali jsme ji na provaz, který dosáhl tak akorát na břeh řeky. Samozřejmě jen na nezbytně dlouhou dobu, ale jinak bych si nedošla ani na záchod.Jednou v těch cca 15měsících stála na břehu řeky, my s mužem vedle ní, měla tepláčky, gumáky a chytali jsme ryby. Ona najednou uděla krok a měla vodu po kolínka, no gumáky už byly plné vody, tak jsem schválně vyčkávala co bude dál. Břeh se svažoval velmi mírně, takže bylo jen na ní co udělá. Šla dál do vody, po pás, po prsa, když měla po krk tak se po nás ohlédla usmála se a šla dál! Zavřela se nad ní voda, manžel sáhl po ní(stáli jsme metr od ní, každý z jedné strany), vytáhl ji na vzduch a ona se po nás ještě překvapeně a téměř rozmrzele podívala, jako " co blbnete, mě se to pod tou vodou líbilo?!"No tam jsem pochopili, že strach je nenávratně pryč a o to víc je třeba hlídat.