Přidat názor k článku Jak jsem já, dospělák, strávila den ve školce

Ono každé dítě je jiné. Některé potřebuje, aby tam s ním maminka zpočátku byla. Já měla u dcery jinou zkušenost. Dcera se strašně bála cizích lidí i dětí a to i přes to, že jsem se ji snažila už dříve do kolektivu v parku trochu zapojit. Po dohodě s učitelkou jsem se zařídila dle její rady. Dávala jsem dceru do školky na zkoušku - beze mne. 1. den na cca 10-15 minut (jen jsem si "odskočila" do sousedního obchodu nakoupit), další den o trošku dýl a třetí den, když jsem pro ni přišla asi po hodině, tak mi dcera řekla, že jdu moc brzo, že si ještě nestačila pořádně pohrát. Bylo po problému! A školku, později i školu milovala.
Ty první dva dny se dcera chovala přesně podle mého očekávání: tzn. sice nebrečela, ale celou dobu stála těsně vedle dveří a čekala na mě.

Teď chodí do stejné školky můj synovec a školku rád nemá. Stejně tak švagrová si stále stěžuje, že je to tam špatné a každou chvíli nechává kluka pod nějakou záminkou doma. Učitelky jsou tam ty stejné, takže je to zřejmě i o přístupu rodičů k té které školce.