Přidat názor k článku Dítě by si mělo hrát

Tak já ti něco povím, k té školce.

Já jsem VDĚČNÁ za to, že má 4 letá dcera do ní může chodit. Mám doma ještě 1,5 roku holčičku, a obě jsou to dost velcé draci. Když jsou obě doma, tak musím být NEUSTÁLE ve střehu - na mladší, aby nikam nevlezla (s oblibou dělá nebezpečné věci a další její specialita je okamžitě rozházet ustlanou postel, roztrhat ségře nestřeženou knížku a pod.), popřípadě musím dávat "cicí" a klidnit vzteklý pláč, když jí nechci dát telefon, knížku, cokoli na co se neustále sápe. Té starší musím neustále odpovídat na dotazy (a když říkám neustále, tak myslím neustále, pusu vydrží mít zavřenou maximálně tak pět vteřin v kuse). Teď byly obě nemocné, tak jsme musely být doma a já myslela, že si hodím mašli. Navíc přes den buď nespí ani jedna, nebo jenom jedna, takže si neodpočinu ani na ty dvě hoďky, co spoustě jiných mamin děti spí. Co já bych za ně dala.

Hlídání nemáme prakticky žádné, takže ke všem doktorům, na nákupy apod. s sebou tahám minimálně jedno dítě. Kdy jsem byla naposled někdy s kamarádkou v hospodě už ani nepamatuju. Muž dělá, co může, ale má náročnou práci, chodí domů k večeru a taky chci, aby se trochu vyspal. Děti vstávají v 6 a usínají mezi 21-22 hod.

Vymýšlet neustále nějaké podnětné aktivity pro starší dceru, když jsem sama permanentně přetažená a nedospaná - na to prostě teď nemám. Proto jsem vděčná, slyšíš, VDĚČNÁ za školku, do které chodí od svých 3,5 let, protože ji tam zase chvíli zabaví někdo jiný, a vypadá tam spokojená. Za chvíli začnou prázdniny a já se toho děsím, co budeme ty dva měsíce dělat. Klidně si mysli, že jsem krkavčí matka, mě samotnou mrzí, že si své děti neužívám tak, jak bych mohla, protože si prostě od nich ani na chvíli neodpočinu tak, že bych mohla úplně vypnout, a únava materiálu udělá své. Jen si nech od cesty nějaké kecičky o tom, že děti pro mě asi nejsou priorita.