Přidat názor k článku Dítě by si mělo hrát

Bohuzel to je realita, alespon kdyz se tak rozhlidnu kolem. Rodice totiz podcenuji to chozeni za barak, jen tak na dvur. Napriklad to vidim u svagru, kazdy den v tydnu nejaky krouzek fletna, anglictina, lehka atletika, tanzovani, atd. Diky za me mladi, rodice mne nenutili, sport a jazyky jsem si vybirala dobrovolne a kdyz jsem rekla dost, tak jsem prestala, bez nuceni ci rozmlouvani. A jsem rada, ze to muzu dat dal svym detem.
Mozna by stacilo, aby rodice vedli trosku hloubejsi rozhovory s detmi a nasli si vice casu na to, aby zjistili, co dite vubec bavi (a nevybirali krouzek ci kurz podle toho, co by oni sami chteli delat).
Oba synove chodi do kurzu plavani. Jsou hrozne spokojeni, pani ucitelku miluji. Po vyuce muzou zustat na bazene jak dlouho chteji (pod dohledem svych rodicu). Hrozne si to uzivaji a nemuzu je z vody dostat. Maly uz plaval ve 3 letech (styl potapeni). Vsichni se divili, ze umi tak dobre plavat a mysleli si, ze dite prodelalo nejaky specialni vycvik. Opak byl pravdou. Naucil se to na dovolene u more, proste sam od sebe, protoze chtel dovadet na bazenu jako ti velci.
Ostrasujici priklad. V plavani je chlapecek 6 let, dopoledne chodi do skolky, odpoledne po kurzu plavani sbali housle a jde na hodinu housli. Vzdycky ho lituju, protoze po tom plavani bych ja osobne byla k.o. a na nejake housle bych nemela chut.