zabko, z tveho prispevku je citit jeste vetsi rozhorceni nez z meho :-)
Nezlob se, ale tve nastvani nevychazi z toho co jsem ja napsala, ale z tebe. Naprosto z tveho prispevku chapu, ze jsi pretizena, protoze takovehle stavy znam moc dobre. Sice mam jen jedno dite, ale pro zmenu oba s muzem studujem, mame oba kazdy svoje dost casove narocne povinnosti a jeste se musime uzivit - vydelavame oba. O dite se starame take oba jak to jde. Sice mame zivot rozmanitejsi, ale velmi stresovy a neusporadany-coz ten stres casto jeste zvysuje. Presto ale nemam v planu sve dite davat ve trech letech do skolky, protoze jsem presvedcena, ze jeho zivot je bohatsi, kdyz je se mnou. Snazime se ji totiz od miminka zaclenovat do nasich aktivit. Tim se nebranim tomu, ze pujde na hodinu tydne na nejaky krouzek (kam s ni chodim jiz ted).
Z toho co pises je vic nez cokoliv jineho citit bezmoc. Mozna bys jen potrebovala najit nejaky pro sebe lepsi zpusob zivota... Rozhodne jsem nerikala, ze pro lidi jako jsi ty nejsou jejich deti prioritou. Mela jsem na mysli uplne jine rodiny, ktere rozhodne nectou clanky a nepisi do diskuzi na rodine :-)))
Předchozí