Bydlim uz od svych 14 let v Kanade, a ted mam dve holky. Jedna z nich mi chodi do zdejsi skolky ktera je zvlastni v tom ze kazdy den tam jsou tri rodice od tri ruznych deti ktere tam chodi. Kazdy rodic takhle do te skolky dochazi trikrat mesicne a vypomaha ucitelce. Je to vyborny napad, takhle jsem se naucila co ty deti tam delaji, a potom jsem ty same pravidla opakovala i doma. Hrozne dobre se tam deti nauci jak se chovat (ano, v Kanade maji spravne chovani, byla jsem desne prekvapena), a ted mi holka neodejde od stolu dokud se nezepta ci muze byt omluvena od stolu a pekne si odnese svuj talirek, no a to se to od ni naucila i ma 2leta holka. Ja jsem se diky tomu priucila nekolik anglickych pisnicek a basnicek a tak i pomohla holce s jeji anglinou (doma mluvime prevazne cesky plus se uci francouzsky protoze v zari ji zacina francouzska skola). Ale, ty pomahaci dny ve skolce byly fantasticky. Dite se tak citilo velice dobre ze mohlo mamince ci tatinkovi ukazat co umi a pri svacince vzdy to dite (co tam ten den melo tu mamku) melo za ukol pripravit talire a sklenice na stul, a dat detem predem pripraveny talir s jidlem. Deti se potom delily a podavali si ten talir od jednoho k druhemu. No a my rodicove jsme byli hrdi na to co to nase detatko dovede. Take jsme se potom vsichni lepe poznali a skamaradili, coz byla vitana situace pro nas protoze jsme se zrovna pristehovali do noveho mesta kde jsme nikoho neznali. Byla to pro mne i pro mou holku ta nejlepsi skolka co jsem mohla najit. Obe dve jsme se toho hodne naucily a nasly nekolik novych dobrych znamych.
Předchozí