Přidat názor k článku Proč nechci být snažilkou

Drahé dámy, právě procházím úplně stejným stavem. A má osobnost je naprosto stejná jako Vaše. Můj život funguje povětšinu času tak, že co chci, toho docílím. Obvykle to bývá "teď hned". Funguje to tak v mém soukromém životě a dvakrát toli v mém pracovním. Neumím čekat. Všechno musí být perfektní. Neexistuje "to nejde". A teď je ze mně naprostý zoufalec. I přesto, že k tomu pravděpodobně nemám žádný důvod. Všechno je perfektní. Akorát... Naše první těhotenství se taktéž "přihodilo". Bylo to velké překvapení. Ale milé. Bohužel jsem samovolně potratila. Ale když už jsme do "toho" byli tak uvrženi snažíme se teď znovu. Plánovaně. I já vůbec nerozumím, a nic nevím o tom jak funguje ženské tělo. A do teď mi to nevadilo. Zřejmě teď nastala doba, kdy začít se zajímat :) Dnes večer jsem propadla depresi, jinak jsem naprosto optimistický člověk, můj smích, věčný, je prý nakažlivý a lidé okolo mne se (jak říkají) rádi nechávají "nakazit" :) Ale teď mám depresi. Koupila jsem si krabičku cigaret a pivo. A prasím. A nemám výčitek. A snažím se najít na tom lepší stránky, zůstat optimistou (i když to jsou lidé bez dostatku informací, což by tedy odpovídalo) a snad se mi brzy vrátí dobrá nálada a klídeček. A když čtu tady ty příspěvky, myslím že to hodně pomáhá. A tak Vám všem ostatním přeji, ať se zadaří oč se snažíte, v co doufáte a co si přejete :)