Mila Pavlo,
nejsem si jista, jestli to je opravdovy duvod ke kritice. Kdyz se tak podivam na nas vsechny, kteri se cas od casu objevujeme na Rodine, kazdy z nas ma svuj "rukopis", pod radou clanku je to jmeno autora temer zbytecne :-) A kdyz se podivame na velike spisovatele, i oni maji svuj styl psani, a je to prave jejich osobni styl, ktery z nich dela spisovatele s velikym "S".
Mne osobne je Magdin uzky vztah k rodine sympaticky. Nejak to vystihuje to, co vlastne dela lidstvo lidstvem. Zadna generace nezacina od nuly, ale stavime na tom, co jsme dostali. Snazime se uchovat a predat dal to hezke a naopak poucit se z chyb generaci pred nami. I kdyz se nam to nedari :-))))
Prave na poslednim Magdine clanku me zaujala poznamka: "I tohle me nekdo musel ucit?". Je to neco, o cem premyslim posledni dobou taky - je spousta veci v nas, ktere bereme jako samozrejme, jako kdyby to bylo v nasich genech, a pritom nasim detem to chybi. Zkratka nekdo nas to kdysi davno jako deti naucil a to tak jemne a nenasilne, ze si to ani neuvedomujeme, a je ted na nas, predat to dal.
Rikam si taky, jak casto se setkavame s hazenim spiny na starnouci rodice, tchyne, byvale pribuzne, zname.....i kdyby Magda psala KAZDY den clanek o tom, co pro ni jeji rodina znamena, a jak je ma vsechny rada, nestihne to vyvazit.
Katka
Předchozí