Smisku, je mi moc lito co se deje, pro svagrovou a svagra to neni vubec ted lehke obdobi.
Ptala ses co delat...podle me jim pomuzes tim, ze zavolas, budes o tom mluvit, proste budes tam pro ne kdyz te budou potrebovat. Neboj se toho, ze by je pohled na tvoje deti rozesmuntil...mozna rozesmutni, ale to je ted bude rozesmutnovat pohled na kazde dite.
Beru to podle sebe, ztratila jsem nedavno dite ve 20. tydnu...a nejvic mi pak pomohli lide, kteri o tom se mnou mluvili, protoze ja to potrebovala vyrikat. Mozna nekterym lidem vyhovuje pravy opak - uzavrit se do sebe a nemluvit o tom, ale moje zkusenost byla presne opacna. I kdyz pro mnohe je mluveni o takhle smutnych vecech bolestne, tomu komu umira dite, to muze pomoct. Preju hodne sil.
Předchozí