Já jsem u prvního syna taky neodolala a sledovala vývojové tabulky (a stresovala se jimi). Všechno dělal poněkud později, chodit začal v den, kdy mu bylo 13 měsíců. Teď, ve 4 letech na něm ale fakt nikdo nepozná, jestli začal chodit v 10 nebo ve 13 měsících.
U druhého syna na tabulky úplně kašleme. Ve vývoji je ještě pomalejší, než ten starší, ale je to veselé, spokojené, společenské dítě. Bude mu rok, sám si začal sedat asi před týdnem. Od 7 měsíců se plazil, lézt po čtyřech ale začal asi před měsícem. Chodí kolem nábytku, rád by chodil i za ruce. Ale my s ním záměrně nechodíme, ať si na to přijde sám. Když ho srovnám se starším synem, počítám, že začne chodi tak v 15 měsících. No a co? Pozná to na něm někdo za pár let?
Myslím, že vývojové tabulky jsou dobré pro lékaře, psychology a jiné odborníky. Laika ale mohou tak leda stresovat a k ničemu mu podle mě dobré nejsou.
Předchozí