Ono to v moderním, dnes aktuálním pojetí dětského vývojě právě o tom rozpětí je, přesně jak píšeš! A pediatři, kteří nezaostali ve své profesi, z toho i vycházejí. Tak se to aplikuje i v jiných evropských zemích (nejlépe znám Německo).
Pro všechny vývojové kroky existuje určité rozpětí (jakési "šasové okno") a až když je výrazněji překročeno, řeší se zda evtl. něco není v pořádku a zda by bylo vhodné začít třeba s nějakým cvičením apod. Např. u chůze platí, že se děti většinou naučí samostatně chodit někdy mezi 12 a 18 měsíci, průměr je cca. v 15 měsících. Když je to dřív než v roce, je to mimořádně brzo, mezi těmi 12 a 18 měsíci je "normál" (právě to rozpětí) a až roce a půl už se většinou věnuje trochu víc pozornosti nějakým evt. poruchám. Ale i pak to může být třeba jen ta "perfekcionistická" povaha, jak zde někdo psal...
Předchozí