Přidat názor k článku Tabulky, tabulky, kdopak vám dal hlas?

Já bych ty tabulky zase tolik nezatracovala. Protože, když má člověk určité podezření, že by něco mohlo být s děťátkem v nepořádku, mrkne do tabulek a hned ví. Samozřejmě je třeba brát je s rezervou, každé dítě je individuum a každé se vyvíjí trošku jiným tempem. Přesto si myslím, že větší odchylky od standartního vývoje, by se neměly brát na lehkou váhu. Můj chlapec má za dva týdny rok a ještě nesedí, plazit se začal před týdnem. Do té doby většinu dne proležel na zádech. Pokrok začal dělat však až po tom, co jsem s ním začla chodit po doporučení lékařky na rehabilitace. Kdybych se vůbec do tabulek nedívala, mohla jsem taky nad tím mávnout rukou a říct si, však on začne až bude mít čas. Díky tomu, že jsem ty tabulky občas zahlídla, tlačila jsem na lékařku, aby nás někam poslala. Naštěstí to není DMO, které jsem se bála nejvíc, ale má potíže s koordinací, nedokáže správně zapojovat určité svalové partie a bez pravidelného cvičení, by se prý postavil třeba až na dvou letech. Ony ty tabulky zase tolik nelžou, je tam vždy značné rozpětí mezi osvojováním různých dovedností, když se však dítě zpožďuje hodně mimo rámec, určitě bych se zamýšlela nad příčinou, to je podle mě normální.